středa 18. května 2011

True story

Dnes vám chci povědět příběh o tom, jak jsem byla minulé prázdniny poprvé v Háemku ( na měsíci bylo fajn, místo coly s rumem tam maj jen ten rum). Nemohla jsem tomu uvěřit. Opravdu se to oblečení válí po zemi? Vážně teď na tu sukni někdo šlápl? Bylo to jako v jiném světě, světě postiženém nakupováním do skonání. V kabince jsem byla pěkně dlouho, to abych žádné chtivé dámě z nekonečné fronty nedala příležitost :). Přísahám, že se mi v noci o tom oblečení zdálo.

Zítra se budeme ve škole fotit. Není ani potřeba se moc snažit, fotka poputuje do rádoby americké ročenky, kde ve změti béžových fleků ani nerozeznáte svůj obličej.
Včera jsem strávila přiměřenou dobu před zrcadlem nacvičováním vhodného výrazu :D. Něco mezi inteligentní dívkou co má rada spojení Redford&Pollack ( rozhodně musíte vidět The way we were) a protřelou studentkou co má za ušima. Takže hledám vhodný lišácký škleb.


Můj mistrovský kousek. Tenhle náramek jsem dělala zhruba před rokem a pořád je to můj nejoblíbenější. Ve skutečnosti vypadá mnohem líp :D.


Today, I want to tell you a story about my first trip to H&M ( I had a really great time at moon, instead of 7 o´clock they wake up at 2 am) I just couldn´t believe it. Is there really clothes on the floor? Had anyone just treaded on that beautiful skirt? I feel like in other world. In the world, where everybody lives by shopping, up to the end. I was a long time at the cloak room, I didn´t want to give a chance to the young ladies standing in a never ending line. I swear, I dreamed about all those clothes that night.

I want to introduce you my masterpiece. It´s my best DIY project, at least unfavourited. I´ll show you another ones next time.

1 komentář: